Drazí a milovaní přátelé, rád bych se s vámi podělil o maličké střípky poznání jiných světů kterých se mi dostalo, rozhodl jsem se vystoupit ze zákulisí abych svým životním příběhem inspiroval všechny lidi dobré vůle i mladší generaci ke snaze v duchovním bádání, vzdělávání se a ke snaze býti více pozitivní a dobro vyzařující. Vesmírní přátelé kteří nás od nepaměti chrání a jsou nad našimi hlavami ve vesmírných lodích si přejí aby se o nich a o duchovním životě kterým žijí dozvědělo co nejvíce lidí ale také si přejí aby se všichni lidé obrátili do svého nitra a nalezli tam kouzla božského středu vesmíru (lidově "boha") který nám všem dává život a který není nic jiného než čistá a nejmoudřejší LÁSKA, oceán klidu, harmonie a absolutního naplnění. Problém lidí na Zemi je ten že se k tomuto středu v svém nitru neustále obrací zády a tak nikdy nenalézají klid, neboť naplnění hledají všude okolo ve vnějším světě - v hmotných věcech, v penězích atd. ale v tom není smysl. Smyslem života je láska, milování se, radování se, konání dobrých skutků druhým a nezištné dávání druhým - k tomu totiž je ve skutečnosti celý multivesmír stvořen a pokud to toto lidstvo nepochopí tak brzy zanikne. Ne náhodou je v nebeských společnostech přednější láska k bližnímu svému (byť by to byl dokonce nepřítel) před láskou k sobě.



Jak to tedy vše začalo:

Jmenuji se Zdeněk Lysák, narodil jsem se v létě roku 1987 v porodnici v Třebíči rodině z Velkého Meziříčí. Od narození mám postižené tělo (levé ruka bez prstů, po třinácti operacích mi vytvořili tři malé prstce abych měl alespoň slabý úchop, stále to občas schovávám před zvědavkama - není mi to úplně příjemné když koukají a na nic se nezeptají). Ve Velkém Meziříčí jsem do svých 9-ti let žil než se máma rozvedla a našla si přítele v Praze s dalšími dvěma dětmi za kterým nás odvezla. O té mé levé ruce mohu říci že mě to nemrzí že ji mám, pro mě to má důležitý význam z hlediska duchovního probuzení jelikož díky ní jsem se od mala držel stranou společnosti a měl jsem možnost sledovat věci z povzdálí a hodně o všem přemýšlet, když se mi ostatní děti smály já si díky tomu držel odstup a do žádné party jsem nikdy na plno nezapadl a to ani v dospívání, pomohlo mi to být svůj a jinej než většina mých vrstevníků, už jako dítě jsem si nejvíce rozuměl s dospělými.

Po příchodu do Prahy jsem se já se svým starším bratrem ocitl v ruchu velkoměsta, v bytě nás bylo 6, ihned jsme tam nastoupili do školy a první velká životní změna začínala, děje které do té doby byly na venkově nemyslitelné se začaly udávat, ihned po příchodu do prahy nastoupila tvrdá realita, první zmlácení, okradení prostě duchovní zkoušky do morku kostí už od 9-ti let. Realita velkoměsta skrývala ovšem i pozitivnější stránky věci, cokoliv jsem chtěl, to jsem si mohl hned koupit a tak když jsme už v mých devíti měli první počítač, s bráchou jsme jej rozebrali, naučili sme se co je co uvnitř, začal jsem se v tomto oboru pohybovat. V 11-ti letech už sem si z bazaru táhl domů už tenkrát starý pc x86 s monitorem který měl jen 16 barev.

Tímto ovšem moje zájmy nekončí, s počítači nastupuje doba zájmu o mimozemšťany a jelikož jsem v té době byl z pohledu duchovního poznání jen řadovou loutkou televizního vysílání tak jsem si myslel jako asi hodně lidí si dnes myslí že ufoni jsou ošklivé šedé nebo zelené bytosti s velkýma černýma očima co unášejí lidi a strkají do nich čipy a mají lidi jen jako pokusné ovce. Tento význam "mimozemšťan" ve veřejnoprávních médiích po celém světě přetrvává dodnes.

Jelikož jsem byl malý kluk a nikdo okolo mě netušil nic o tom že ve vesmíru je i dobrá strana neboť trend "ufona" je zde na Zemi takto ošklivě vymyšlený (dnes již vím že je to záměrné, majetek iluminátů holywood a samotní ilumináti - nejbohatší vládci světa mají na tom svůj podíl neboť jsou loutky těchto zlých mimozemšťanů) jsem neměl jinou možnost než sledovat dokumenty a filmy s těmito ošklivými entitami a jejich únosy, má nevědomá pozemská rodina stejně jako všichni netušila nic o pozitivních bytostech ve vesmíru které nás chrání a milují a tak to byla i moje pozemská rodina která mi kupovala knihy UFO Únosy, zřícení lodí plné fotek ještěřích a plazích ras, čím více jsem se touto tématikou zabýval ze špatné strany tím více zvláštních věcí se mi začínalo v noci dít, v době mých 11ti let po zkoumání těchto negativních UFO informací se mi v noci okolo postele začaly ozývat kroky a jednoho dne mne Síly Temna dokonce unesly na svoji loď obdélníkového tvaru, to bylo v roce 1998, když mne vrátili zpět do pokoje viděl jsem jak asi ve 4 ráno od našeho paneláku v Praze na Spořilově odlétá směrem k Žižkovu obdélníková loď s dvěma polokoulema na spodní straně, tyto polokoule měnily střídavě intenzitu světla, při únosu jsem viděl modré a šedé hlavy okolo mě které se jakoby zlostně chichotaly.

Smtuné na tom je že mi to nikdo nevěřil a navíc mě máma z nevědomosti nechala zavřít na psychiatrii do Krčské nemocnie kde jsem strávil další útrpné 3 měsíce, jako 11-ti letý jsem měl panický strach ze tmy a z dalšího únosu, v noci abych mohl spát jsem rozsvítil půlku oddělení. Napichovali mě na přístroje, měřili mozek atd ale nevěděli si se mnou rady, nemohl jsem spát a každé ráno jsem se díval na příchod světla pří rozednívání okolo nemocnice, krčský les byl plný jarního ptactva který vždy okolo čtvrté začal zpívat až hlučet a od té doby asi do dvaceti let jsem nesnášel zpěv raního ptactva.



Doba zájmu o ufo po těchto zážitcích ustoupila, pak přišla puberta nějaké zábavy, diskotéky, a při jednom incidentu v mých 17-ti kdy jsem měl autonehodu a ještě měsíc na to jsem byl na moravské zábavě zmlácen do němoty (dnes se na nikoho nezlobím, jsem spíše vděčný že se to stalo - dalo mi to obrovský impuls) jsem začal hledat podstatu reality, od mala jsem byl zvědavý kluk, a tak jsem chtěl v hledání pravdy zajít až do krajnosti, zkusit všechno, jen jsem si to z celého srdce opravdu přál - najít pravdu a smysl všeho dění. Tím to všechno duchovní poznávání začalo.

Jedna z prvních organizací která mě zajímala bylo křesťanství neboť k tomu mě vedla i rodina a jako malý kluk jsem v 8-smi letech byl dán do Velkomeziříčského kostela abych dělal ministranta, jako malý jsem v boha věřil, před spaním jsem se modlil k andělíčkovi strážnému, to vše než jsme se odstěhovali do Prahy.

Další náboženství následovala, a já pochopil že se mluví hodně o andělích světla a bytostech na létajících strojích v mnoha kulturách jsou o nich zmínky, např.: Starověké UFO a také král Šalamoun létal na nějakém stroji tisíce kilometrů daleko atd,.....

Nalezl jsem mnoho krásných pozitivních duchovních knih o těchto andělích a tak jednoho dne se předemnou objevil web Iva A. Bendy: www.vesmirni-lide.cz který mě zaujal ze všeho nejvíce i přesto že tam byly velice kontrovezní informace které při prvním prohlédnutí ve mne vyvolávali spíše úsměvné a nevěřícné emoce tak se ovšem staly hybnou silou a navigátorem celého mého dalšího života. Není žádný jiný web kde by bylo tolik duchovních knih od mnoha autorů a kontaktérů ze světa pohromadě na jednom místě, co jsem se ovšem v žádných knihách od jiných autorů nedozvěděl byly právě podmínky spojení s pozitivními národy z vesmíru (které tam na webu pana Bendy naštěstí jsou).

V době kdy mi bylo čerstvě 19 let (2006) jsem odletěl na 3 měsíce za mým strýcem do New Yorku v USA který tam emigroval v roce 1998 a já byl ale stále spíše skeptický v těchto věcech o lidech z vesmíru a pozitivních silách, nějak v koutku duše jsem cítil že by to mohla být pravda ale nedával jsem tomu žádnou vážnost a byl jsem v tom prostě uplně sám, nikdo z lidí mi do té doby nic o vesmírných lidech nevyprávěl a zde v české republice v posttotalistické době se těmto myšlenkám teprve začínal pomalu dávat prostor, takže zde v čr ve většině lidech bylo skoro úplná nevědomost na toto téma.

A přišel IMPULS;
Sousedka mého strýce v New Yorku na Staten Islandu kde jsme bydleli byla slovenka která tam žila už přes 30 let, Alenka se jmenovala bylo jí tenkrát 51 let byla pro mě opravdu veliké překvapení. Sama mi začala vyprávět o numerologii, astrologii a co jsem nečekal tak i o vesmírných národech - civilizacích ve vesmíru, lidech našeho typu kteří jsou v korábech nad našimi hlavami a já s údivem poslouchal a lehce jsem přikyvoval a moje duše jakoby začala tančit radostí, intuice mi dávala najevo že je to pravda i přesto že mozek stále říkal ne ne ne. Jednoho dne jsem Alence ukázal stránku www.vesmirni- lide.cz a ptal jsem se jí jestli to náhodou nezná že tam se mluví o tom co mi říká a k mému údivu netušila že něco takového existuje a byla nadšená a ptala se jestli nemám ještě nějakej takovej web že prý to je ono :D já říkám, ne u nás nic jinýho není, tenhle web je unikát. Alenka mi říkala že ty informace má od lidí z přednášek v USA, ty informace tam mezi lidmi prostě jsou kteří se o to zajímají, nebyla tam žádná železná opona (vzpomeňme na G. Adamského který se v kalifornii okolo roku 1952 setkával s venušany a měl od té doby stovky přednášek).

Bylo jasno, po příletu z USA jsem dal na hlas intuice, řekl jsem si klidně ze sebe udělám před lidma blázna jen jestli tohle není pravda, byl jsem rozhodnutý že pravdu poznat chci.



Nejdříve jsem vzal podmínky spojení s vesmírnými lidmi na webu Iva A. Bendy a pročítal jsem všechny kroky které tam jsou --PODMÍNKY SPOJENÍ-- okamžitě po příletu do zpět do Prahy jsem přestal s masem, začal jsem informace o vesmírných šířit - formou obrázků a nálepek s odkazem na tento hlavní světelný web a asi po 5-ti měsících kdy jsem stále neměl žádný kontakt (ještě jsem ale pil alkohol a občas kouřil) ale snažil jsem se tak jsem jednoho dne večer dostal vnitřně impuls a věděl jsem že když půjdu ven kouknout na hvězdnou oblohu tak poletí, to bylo v roce 2007, vzal jsem i svoji tehdejší přítelkyni a šli sme ven (u Velkého Meziříčí) udělali jsme si tam ležení a schovali se pod deky, až jsme byli zabubaní abylo nám teplo dal jsem sepnuté ruce na hruď a nahlas jsem poprosil:"prosím vás vesmírní miláčci ukažte se, cítím že tam jste" no a neuběhlo ani 10 vteřin a v tom okamžiku se na nebi objevili tři zářivé koule které letěly vedle sebe a předháněly se a já měl první fyzický důkaz existence toho že tam tyto láskyplné bytosti jsou a že jsou to ti kteří mají moc a dohled úplně nad vším. Od té doby pozoruji přelety andělských vesmírných lodí pravidelně a stále až dodnes.

Několik měsíců trvalo než jsem úplně skončil s alkoholem, to pro mě byla nejtěžší zkouška, opustit všechny "přátele a známé" v hospodě. Neměl jsem na to sílu, nevěděl jsem jak dál, bál jsem se "samoty" nebo toho být odloučen od přátel a tak jsem věděl že půjde o největší životní zkoušku, bylo to jako v ve filmu Matrix, červenou nebo modrou pilulku? ...... v této fázi co jsem si všiml za ty roky uvízlo nejvíce lidí nebyl to jen můj největší problém ale je to probém všech na duchovní cestě, místo touhy po kontaktech s vesmírnými a hladkém návratu domů do pravých světů nemají odvahu již ze zaběhnutého nuzného života vystoupit.

Ale já se rozhodl jinak. Jelikož jsem nebyl dostatečně silný abych se vzdal hospody ale už sem chtěl jít dál a nastoupit duchovní cestu tak jsem začal prosit stvořitele z celého svého srdce ať udělá něco co by mi pomoholo se hospody a kouření vzdát. Bylo ještě několik návštěv hospody a co se nestalo - jednou v noci aniž bych si toho všiml mě v praze bodnul komár infikovaným virem borélie, další návštěva hospody už byla poslední, při cucnutí vína jsem se zklátil k zemi jak domeček z karet a svaly ochably, já věděl že je tu to oč jsem stvořitele žádal a moje cesta se musí provždy změnit.

Volil jsem Červenou pilulku, z borélie jsem se začal léčit, na vysočinu jsem už do hospody nejel ale v koutku duše jsem cítil obrovský stesk po přátelích kteří ovšem žili způsobem života který byl stále více neslučitelný s tím mým, děj se co děj, smutek po pozemských přátelích ve mě ještě chvíli byl ale to co následovalo byl úpně jiný život obrovské vesmírné moudrosti a poznání.

V době kdy jsem se rozhodl neodjet na vysočinu a zůstat v praze kvůli plnění si svého světelného poslání začala uplně nová etapa života.

Ať se i vám daří přátelé jako mě, mějte odvahu vystoupit ze systému, když to zvládnete čeká vás nový život plný nových přátelství - hlavně s vesmírnými lidmi..........požádejte ty nahoře o ochranu a vedení - nejjednodušší je říci upřímě z hloubi své duše tato slova:

Milovaný Stvořiteli všeho a všech Pane Ježíši Kriste, odevzdávám se naplno do tvých rukou aby jsi vedl můj život směrem zpátky do tvých nebeských světů kde jsem doma a kde na mě čekají i mojí odvěcí přátelé které jsem dočasně opustil, ty a tvoji andělé nebeští jediní víte co je pro mě z hlediska věčného života nejlepší a proto veďte mé kroky správným směrem a pomáhejte mi se vždy správně rozhodovat.

Vše pak už ve vašem životě se bude dít pod vedením stvořitele a vesmírných přátel. Pro každého z vás mají cestu, jen čekají kdy budete mít odvahu a chuť je o ochranu a vedení požádat, do té doby nemohou dělat nic protože každý člověk má zcela svobodnou vůli ale uvidíte sami že když skutečně požádáte tak si jejich ochrany a vedení od té doby budete všímat a vše už bude jenom lepší.



ARNAP - je mé jméno pod kterým mě znají vesmírní přátelé ve vesmíru, u nás na Zemi je známo v oblasti Indie kde se píše s "B" na konci - "ARNAB" a znamená "oceán" ..... čili je velice pravděpodobné že si jej nesu z minulého života. Toto jméno mi sdělili vesmírní přátele počátkem roku 2008 a to mentálním slyšením - 7. čakrou (slyšel jsem zřetelně hlas ve své hlavě a v pokoji nebyl nikdo jiný kromě mě a po procítění toho kdo jsem se mi otevřelo srdce takovým způsobem že jsem upadl k zemi a plakal jsem jako nikdy v absolutním naplnění, jako když si vzpomenete na něco velmi důležitého a velmi krásného - zároveň s tímto procítěním jsem si to chtěl ověřit a nějak jsem byl intuitivně veden k oknu a i přes to že byl jasný den jsem v duchu řekl "posílám vám lásku milovaní vesmírní přátelé" a ihned se nad obzorem rozsvítil bod tak jasný že zářil jako reflektor, a čím víc zesiloval tím větší lásku jsem od nich cítil)

Mám spoustu zážitků z výletů na lodě, na krásné nebeské harmonické planety kde jsem několikrát byl v téměř bdělém stavu a odkud se mi již nechtělo zpět.





První takový výlet v naprosto bdělém stavu byl na začátku roku 2008 kdy jsem celou noc nemohl spát a nevěděl jsem proč, ráno o půl šesté když už se rozednívalo jsem si řekl že ještě zkusím usnout,v ten moment ulehnutí jsem byl přmístěn na překrásnou planetu v nebeských světech, byl jsem najednou u krásné růžovooranžové průsvitné kaple v kopci u vodopádu, stál jsem na cestě u kaple a všiml jsem si lidí kteří seděli na lavičce u cesty bylo jich asi 5 a já věděl že je všechny znám mnohem déle než lidi tady co znám na Zemi, věděl jsem že tam jsem DOMA a už se mi nechtělo zpátky do této reality a přemlouval jsem je ať už mě zpět neposílají,..... byl jsem dojatý z toho že se mi konečně povedlo navázat kontakt s nebešťany a vše jsem si tam prohlížel, vše bylo harmonické, barevné, voňavé a krásné, keře pestrých barev, příjemná vlhkost od vodopádu atd.... potom když jsem byl v kapličce a koukal z ní na vodopád za mnou přišel jeden milý nebešťan a telepaticky mi říká: "Zdendo už je čas jít zpátky" a já hnedka že NE prosím NE,.... potom mi asi něco sdělil co si nepamatuji a já nakonec kývl že teda ano a jen sem to udělal okamžitě jsem se objevil ve své posteli, bylo přesně šest hodin, pryč sem byl půl hodiny ale byl jsem plnej toho zážitku a energie kterou mi dal takže jsem ani spát už nemusel a šel jsem rovnou tenkrát ještě do školy - v roce 2008 mi bylo 21 let.

Dále mám zážitky ze setkání s vesmírnými lidmi a to při nástupu do malé kulaté lodičky o průměru 6m z balkónu z desátého patra ještě když sem bydlel v Praze, vzpomínám si jak nastupuji do lodě ve tvaru koule, vrchní část koule se uvolnila a vytvořila jakýsi padací most k balkónu, doprovázel mě dlouhovlasý blonďák a já měl pocit že vidím sám sebe ale v jiné realitě, a skutečně ten kdo mě provázel jsem byl já nebešťan ARNAP z jiného časoprostoru (ano, ve skutečnosti jsme vyšší dimenze neopustili neboť tam běží jinak čas, my na zemi jsme jenom omezená část naší celé bytosti, proto se pro to používají názvy Vyšší Já nebo Anděl Strážný, jsme to totiž my sami kdo jsme spolu a sledujeme se po celý život z lodí a posíláme si sem do tohoto těla skzr srdeční čakru rady v intuici, pokud žijeme náležitým a pozitivním způsobem života tak po odložení fyzického těla se opět spojíme se svým kosmickým vědomím - naším pravým jemnohmotným Já v nebeských světech u boha, fyzicky vypadáme velmi podobně či stejně neboť tělo je obrazem duše). Ještě chci dodat že na tento výlet jsem si jednoho krásného dne rozvzpoměl až po třech týdnech, bylo to jakoby se mi najednou rozsvítilo :).


Dále v létě 2010 to byl další výlet na vesmírnou stanici ŠÁRE (který jsem si jako jeden z mála stihl zapsat, no jo jsem lenoch a omlouvám se za to že většinu ostatních výletů píšu z paměti) - 4.8.2010:

můj výlet začal v 3:30 když jsem se mezi spánkem vrátil ze záchoda do postele, ulehnul jsem do postýlky a objevil jsem se v obrovské hale která zářila blankytným světlem, všechny stěny, stropy i podlahy, provázeli mě tam dva lidé, šli jsme okolo velkých obřích telestěn (obrazovek) všechno jsem pozoroval a uvědomoval si přítomnost a že je to realita, nikoliv jen pouhý sen protože jsem vše vnímal a pociťoval ten neskutečný klid a mír který tam všude vládne - je to právě přítomnost stvořitele na každém milimetru a v těch krásných bytostech.
Došli jsme až ke konci obří haly, kde byla plošina - něco jako výtah sjíždějící dolů z pozorovacích prostor s telestěnami do obytného centra - ke vstupu ke kajutám kde se otevírala chotba ve které byly zaoblené vchody bez dveří přímo do kajut které již neměli světlemodrozelenou barvu jako velké haly, ale byly takové zářivě zlatožluté, vešli jsme tedy do jedné z kajut, kde byly dvě ženy, ti co mě doprovázeli zůstali stát před kajutou abych si mohl vklidu s nimi o všem popovídat. Nejdříve mě zajímalo co jsou zač, zeptal jsem se tedy té co měla hnědozlaté úzké oči postranách sešikmené nahoru a žluté oblečení kdo jsou a kolik jich je z její planety ubytovaných na Šáre,
odpověděla s úsměvem na tváři bez mluvení, telepaticky a sdělila mi že pochází z planety ANTALA a Antalanů je na Šáre momentálně ubytovaných 100 bytostí které se pravidelně střídají, (další otázka co mě napadla byla z mého soukromí, nebudu ji zde vypisovat) další otázka byla směřována na tu milou co seděla u mě (spíš já seděl u ní jelikož jsem byl v její kajutě) ptal jsem se jí zda se s Aštarem Šeranem stýkají často osobně když je to velitel této mateřské lodi a velké vesmírné flotily,
ona mi opět s úsměvem, klidem a mírem odpověděla že fyzicky se s velitelem nestýká často protože jsou všichni s ním neustále telepaticky v kontaktu (opravdu o něm mluvila jako o "veliteli") takže spíše při slavnostech se vidí nebo při nějaké návštěvě někoho významného z jiných světů.
Tímto můj výlet skončil, a ihned jsem se po této konverzaci v 5:00 probudil víc už si nepamatuji, když jsem se vzbudil uvědomil jsem si že jsem na sobě na Šáre měl světlemodré upnuté šaty, moje tělo bylo hubenější a vlasy delší než má moje fyzické tělo, čili to pro mě byla jasná zpráva že jsem tam byl astrálním tělem.
Bylo to nepopsatelné ten božský klid a mír který tam vládne, všichni se mnou souznili a já cítil že nepatřím nikam jinam než mezi ně, i moje veškeré myšlenky byly velmi podobné jako jejich a lásky kolik mám v srdci měli ostatní ještě mnohem víc, velice mě to potěšilo.

Další výlet byl na jednu planetu kde rostla obrovská jablka velká jako meloun a pod tím stromem byl nějaký druh sněhu který v teple netaje a ta jablka když uzrála tak padala přímo do toho sněhu, bylo to fascinující, udělalo to občas žuch ... :-)




Další výlet, ten se udál když jsem si jednoho zimního dne (leden 2011) šel lehnout po jídle asi ve 14h, zavřel jsem oči a náhle jsem se objevil v hřibovitém domě na krásné planetě kde bylo všude plno světla, je to ten hřibovitý dům jehož schéma je zpracované na světelném webu Iva A. Bendy,

objevil jsem se v jednom z pater s krásným vesmírným člověkem v modré kombinéze který mě tam provázel, komunikovali jsme telepaticky, byl jsem tam astrálně - tělo leželo v posteli protože vím že jsem tam chodil a létal myšlenkou, šli jsme točitým schodištěm na terasu nahoru, udivilo mě jak se vnitřní materiál domu leskl, tento vesmířan mi řekl ať zkusím změnit barvu (dají se měnit i vlastnosti barvy toho domu - může být i matná, metalická atd), já říkám že nevím jak a on že stačí pomyslet, náhle se ze žluté lesklé stala trávově zelená lesklá a já se radostí smál jak je to jednoduché, další co mě udivilo byly ty koule na zábradlí té terasy, vysvětlení mi nikdo konkrétně nepodal ale nějak jsem tušil že to patří k technickému vybavení, něco jako ovladače na protější stěnu která tak může fungovat jako obrazovka. Další věcí co jsem si všiml byla ozvěna (slyšel jsem někoho dole u vchodu mluvit hlasivkama) uvnitř celé té hřibovité kopule, evokovalo to ve mě pocit prostoru a svobody, na levé části terasy jsem viděl židle a stoly kde byli dva lidé, vše bylo krásně barevně sladěno vždy do odstínů jedné barvy. Byl jsem tam celkem dlouho (i přesto že jsem v posteli ležel asi jen 20 minut) neboť se tam mezitím vystřídalo mnoho nebešťanů, následně když sem si vše v domě prohlédl tak jsem se z terasy myšlenkou zvedl a slétl jsem pomalu dolů ke vchodu otočen směrem k okénkům na domě a následně na to jsem se probral ve své posteli a ihned jsem šel k počítači zamalovat to co jsem viděl. Během celého toho zážitku jsem byl naplněn obrovským pocitem klidu a absolutního vnitřního naplnění a štěstí tak silného že jsem v hlavě neměl vůbec žádné myšlenky a užíval jsem si jenom to že prostě JSEM a že jsem tam, jednoduše úžasné.

Také vím že více než několik procent z výletů většinou není dovoleno si pamatovat protože bychom to psychicky nezvládli ten kotrast pozitivního života co je v nebi a co tady. Již nyní zde žít s kosmickým vědomím pro mě a pro ostatní světlonoše není tak snadné ještě ke všemu když vidíte ostatní jak se topí v ovládacích programech negativních mimozemšťanů.

Dále bych mohl uvést že pomocí třetího oka (6tá čakra) pozoruji vesmírné lodě andělů nebe kdykoliv se mi chce během dne i noci aniž by se museli odclonit, toto již od března 2008

Dále pravidelně pozoruji přelety vesmírných lodí nebešťanů i svýma fyzickýma očima, občas si mě i najdou lidé sami když chtějí první kontakt a potvrzení existence těchto láskyplných vesmírných bytostí, při pozorování jsou to odcloněné lodě (mají sníženou frekvenci abychom je viděli i fyzickýma očima, neboť pochází z planet ve vyšších dimenzích - z takových dimenzí které úměrné jejich duchovnímu vývoji, každá civilizace je na jiné úrovni vývoje a tak nemusí být všichni ze stejné dimenze) tyto může vidět každý, na obloze, dvě nebo i tři lodě vedle sebe, někdy jsem měl i desítky naráz všemi směry (to jako odměna - když jsem roznesl velkou část schránek informačními letáčky na sídlišťi v Praze) úkáží se vždy když si to čistě smýšlející člověk přeje a posílá jim lásku a prosbu - pozor na pochyby, kdo pochybuje tak tomu se neukážou. Zkuste to a uvidíte, stačí o to jen s upřímnou prosbou a s láskou v srdci požádat.




Chci uvést že po dobu mého duchovního vývoje a šíření světla se stále snažilo spoustu lidí se mnou scházet, navazovat kontakty a ovlivňovat mě jejich názory a myšlenkami, dvěma skupinám lidí které jsem v průběhu několika let potkal se opravdu podařilo dostat se mi pod "kůži" a já se tak již několikrát napálil a uvěřil jsem jim jejich výmyslům či sdělením od temné strany, možná nejsrandovnější a zároveň nejsmutnější bylo že se pravidelně někdo vydával a vydává za samotného boha - Ježíše Krista a já párkrát uvěřil než jsem nakonec získal poznání a při posledních setkáních s takovýmito lidmi jsem již věděl o co jde :D ono je třeba nejenom používat srdce a vyciťovat láskou co je správné a co ne, poznal jsem že jenom to nestačí a navíc když někdo nemá otevřené srdce naplno tak bez rozumu nikdy nemůže věřit něčemu co se tváří sladce a milosrdně, v mnoha knihách se hovoří o tom že když se člověk posune dál na duchovní cestě a otvírá si srdce a používá u toho i rozum což je správné tak se tomuto stavu říká Duševní Rozumovost a jedině tu je třeba používat, sesouladit cítění s myšlením, jinak duchovně kráčet v této pozemské sféře nejde.

I já se napálil, Duševní Rozumovost mi dříve byla neznámá i když jsem o ní v knihách četl tak sem stále netušil co to doopravdy je i když jsem si myslel jak jsem duchovně daleko atd...ne nikdy nejsme duchovně daleko, čím dál člověk kráčí tak tím více si uvědomuje svoji nedokonalost, .....no jo napálil jsem se , jsem také jenom člověk a proto bych po těchto zkušenostech chtěl důrazně VAROVAT všechny lidi dobré vůle kteří chtějí úspěšně kráčet po duchovní cestě vzhůru - NIKDY NEVĚŘTE ŽÁDNÉMU ČLOVĚKU NEBO SKUPINĚ LIDÍ I KDYBY MLUVILI A TVÁŘILI SE SLADCE, duchovní cesta je zcela INDIVIDUÁLNÍ záležitost po které MUSÍME kráčet SAMI ZA SEBE pouze se svými názory a poznatky, v pokoře a hlavně ve víře že nás vede Stvořitel, proto se nenechme vodit nějakým pozemšťanem, nechme vše absolutnímu a prostě mu VĚŘME!!!

Lidé nemohou znát plán světla vašich životů, nemohou nikdy vědět co je pro vás opravdu důležité! Proto nikoho neposlouchejte i kdyby o sobě tvrdil že je Ježíš Kristus, nebo jakýkoliv jiný bůh či polobůh, vždyť ani já nejsem žádný polobůh, jsem člověk jako vy, relativní a chybující, sice je moje vyšší Já ARNAP v nebeských světech ale všichni máme nějaké vyšší Já v nebeských světech které se nějak jmenuje, já osobně stejně jako vy jsem pouze omezená část našeho vyššího Já, v mém případě Arnapova vědomí v pozemském těle které se jmenuje Zdeněk Lysák, toto mé tělo je ovšem plné zatížených genů zděděných po rodičích ale i v mládí vytvořených, od počátku kdy jsem se začal duchovně vzdělávat se na sobě snažím pracovat....... jak vidíte ani to občas nestačilo ale zase mám veliké poznání díky kterému mohu mnoho z vás varovat.

To že jsme zde takto omezení a jsme plní zatížených genů má nejspíše také svůj důvod, to abychom v tomto zlém prostředí přežili a mohli si tak plnit svá světelná poslání.



Po mých prvních zážitcích s vesmířany jsem si velmi hluboce uvědomil že nebeské světy jsou mým skutečným a pravým domovem a že oni vesmířané jsou moje pravá rodina a co je nejdůležitější - jsem si opravdu jistý že když budu nadále žít pozitivním a harmonickým životem například při dodržování podmínek kontaktu tak tam DOMŮ SE URČITĚ VRÁTÍM.

Tímto bych chtěl uklidnit všechny lidi kteří ze strachu ze smrti jsou schopni zabíjet, lidi kteří kvůli strachu o své tělo a svůj majetek jsou ochotni se dopustit neštěstí na druhých a zaprodat svoji duši- vám musím říct aby jste se nebáli, žili jak jen nejlépe umíte v souladu s kladným myšlením a hlavně vírou v to že po odložení tohoto těla začíná uplně nový život v duchovním světě kde je náš skutečný DOMOV.

Na základě duchovního bádání a mých zážitků jsem pochopil také to že pozitivní vesmírné národy již mají schopnost normálně vidět a komunikovat se "zemřelými" nebo bytostmi které jsou u nich na výletě jenom jako duše bez těla, v knize "Planeta Logo" (od amerického reverenda Vladimíra Strejčka) o jedné vesmírné civilizaci se hovoří o tom že dospělí a dospívající vesmířané si běžně osvojují tuto schopnost vidět všechny tvory i bez fyzické schránky. Tímto způsobem se jim mažou rozdíly mezi astrální a fyzickou sférou..... četl jsem i příběhy lidí kteří po zemření zde na Zemi byli odvedeni vesmířany za nemocnici kde už stála připravená pro fyzické lidi neviditelná vesmírná loď diskového tvaru, nastoupili spolu a odletěli do dimenze nějaké planety odkud daný jedinec zřejmě pocházel.

Další co je dobré si uvědomit je to že každá fyzická sféra každé jednotlivé planety má v duchovním světě svoji astrální sféru - jemnohmotný odlesk a jelikož existuje více frekvencí (časoprostorů/dimenzí) tak každá jednotlivá hmotná frekvence má i svoji astrální frekvenci - neboli zemřete zde na Zemi, můžete jít do astrální sféry na této Zemi ve třetí dimenzi nebo do astrální sféry Země v páté dimenzi/frekvenci.

To jsou moje pocity, poznatky a názory z toho na co jsem v mém duchovním bádání přišel, nemusí být uplně všechno stoprocentní pravda jelikož řadu věcí si ani do podrobna pamatovat z výletů nahoru nemůžeme kvůli přežití zde na Zemi ale takto mi to zapadá do sebe.

Jsem úplný VEGETARIÁN a snažím se být stále pozitivní, láskypný a v duchovních věcech stále vzdělaný člověk, ještě dodám že touto formou nehledám žádné intimní vztahy se ženami, zde pouze informuji o věcech které se mi v životě přihodily.

Přeji vám ať se vám daří na vaší duchovní cestě - návratu zpět ke stvořiteli :) sviťte, uvidíte sami že čím více dobrého pro druhé uděláte, tím více se vám bude v životě dařit (to samozřejmě platí i negativním způsobem, co vyšleš vrátí se ti znásobeno zpět).

No a co se týče těch kontaktů tak jich je opravdu mnoho a taky pomalu zapomínám, ještě sem si vzpoměl na další výlet na nebeskou planetu, plaval jsem v oceánu u břehů krásného hornatého kontinentu a když sem se potápěl tak jsem prostě mohl stále dýchat, voda byla průzračná a já opodál viděl potápět se nějakého dalšího muže, klesnul jsem ke dnu, zanořil jsem ruce do dna plého bílých kamínků a zvedl je, zvláštní bylo že nikde nebyl žádnej kal, všechno bylo čistý, kamínky byly malinké, bílé, kulaté a hladké, a všude bylo plno světla.

Na závěr chci podotknout že zde soukromé výlety nezveřejňuji - týkají se mé osoby.